18. (sobota) 3. 2006- 24. (pátek) 3. 2006 se konal náš suprový lyžáček. Skoro všichni se na něj těšili kromě mě. V sobotu časně ráno jsme měli sraz před školičkou. Rodiče mě odvezli na námko ke škole. Všichni tam tak jen postávali, bavili se s kámošama a čekali na náš autobus. Autobus přijel, velké tašky a batohy se naložily na vlečku, nasedli jsme, rozloučili se s rodiči a už se jelo. 35 kilometrů vzdušnou čarou, jinak nějakých 70 kilometříku po silnici.
Po dvou hodinách jsme dojeli na místo a to na parkoviště ve Vranči. Tašky a batohy se z vlečky od autobusu přeložili k vlečce od skútru. Tašky nahoru vyjely, ale my ne. Museli jsme pěšky šlapat dva kiláky nahoru do velmi prudkého kopce. Do necelé hodince jsme se připlazili udýchaní navrch.
Každý si vzal své bágly a následovalo roztřiďování do pokojů. Byla jsme na pokoji s pěti dalšíma holkama. Všichni jsme si vybalili (vyházeli) věci, převlékli se a na řadu přicházelo roztřiďování do družstev.
Mě nakonec zařadili do posledního družstva a to není divu, protože lyžovat jsem neuměla. V průběhu lyžáku jsem se lepšila a spolu s pár děckama nás přesunuli do trojky.
Po dopoledním lyžování následoval oběd, který byl vždy ve dvanáct hodin. Po obědě následoval polední klid a to se nikdo nesměl hnout ani z pokoje. Po poledním klidu bylo odpolední lyžování.
Odpoledne se vždy všichni přesunuli nad chatu, seřadili se v družstvech a čekali na svého instruktora. Přes všechny dny nám vyšlo bezvadné počasí a klidně jsme mohli jezdit bez bund a bez čepis. Když jsem byla ve čtvrtém družstvu, tak to jsem jezdili pouze na sjezdovkou, která se nacházela před chatou Spartak, ale ve třetím družstvu jsme si zajezdit na jiné a i na černé sjezdovky.
Poprvé když jsme šli na vlek černé sjezdovky se mi stala popukací historka: jakž takž jsem se chytla rychlého vleku, sjezdovka byla teda vážně DOST prudká, povrch trasy vleku byl velmi namrzlý a místy ve sněhu byly vyjeté špatné stopy, oči jsem pořád neměla zanechané na lyžích a v jednu dobu si mi sjely lyže :-), neustála jsem to a spadla jsem :-)), vlek mě táhl rychle dál a já jen létala na hrbolkách :-)))!!!
V sedm hodin přišla na řadu večeře a my všichni jsme se sešli v jídelně. Na večer měl vždy Pan Ředitel proslov a pak přišla Paní učitelka Hájková s taškou ''Státy a nálezy''. Aby majitel svou věc získal, musel plnit různé úkoly. Večerní program si připravilo vždy určité družstvo. Byly soutěže jako Nejšílenější účes, Nejšílenější oblečení, říkaly se vtipy, kdo se nejrychleji obleče do lyžařského výstroje a atd... Po programu byla vždy dvouhodinová diskotéka, tančilo se a blblo se.
Ve čtvrtek, poslední večer před odjezdem se konal nepovinný karneval. Chabých i dobrých masek bylo hodně. Někdo na přípravu svého kostýmu věnoval hodně času a zase někdo na sebe jen něco hodil. Masky tančily na speciální diskotéce pro masky a také každá měla něco o sobě říct...
Tento celý denní rozvrh se opakoval dennodenně. Toto je stručný popis našeho skvělého lyžáčku a kdyby jsem měla každý den popisovat zvlášť, stránky by nestačily... P.S. Snad jako popis pro váš obrázek to stačí...